Rudolf Muzika, Kladenský deník

V zámecké galerii se slavilo zpěvem až do večera, dorazili i Miki Ryvola a Zdeněk Hrabě.

Kladno – Někteří možná zalitovali, že v kladenském zámku nejde podpálit pořádný oheň, že tam nevytočí jedinou kapku piva. K jejich písničkám tyhle věci přece neodmyslitelně patří a koneckonců z potlachů u řeky a z hospůdek se často znají. Přece ale byli spokojeni. Kladenští trampové se sešli v pondělí v prostorách zmíněného zámečku, aby tady oslavili devadesáté narozeniny kladenského trampingu a zároveň zavzpomínali také na jiný zdejší fenomén – hokej. I tomu bude letos devadesát.

„Kladno, to je filharmonie české trampské písničky, vždyť na tak malé město je tady neskutečný počet patnácti trampských kapel,“ usmívá se chlapík, který celou akci dal dohromady. Karel Huněk ze Společnosti za pozitivní přístup k životu vymýšlí takové věci pořád. Však také v podtitulu společností stojí napsáno: Aktivní odpor proti blbosti.

A proč zrovna černé Kladno? „Řekl bych, že důvody jsou dva. Blízkost romantické Berounky a touha zdejších tvrdě pracujících lidí po aktivním odpočinku v přírodě,“ odhaduje Huněk.

Ten na pondělní podvečer do kladenského zámku pozval báječné lidi, šikovné lidi. Lidi, kteří něco dokázali, někoho oslovili. Z těch nejznámějších Mikiho Ryvolu, dnes už víc než sedmdesátiletou legendu trampské písničky (jaká škoda, že se necítil na zpívání ani hraní), nebo Zdeňka „Baču“ Hraběte, což je pro změnu hokejová legenda, která dokázala moc věcí za aktivní kariéry, ale také po ní. „Vážím si ho, že i když šel do důchodu, ještě začal trénovat děti,“ složil svou poklonu Huněk Bačovi a mistra, jenž se se všemi trampy zná z chyty na Berounce, pěkně ocenil.

Právě Zdeněk Hrabě je totiž nejnovějším držitelem erbu Společnosti za pozitivní přístup k životu. Erbu Řádu duševních rytířů Modré růže (na památku Emy Destinové), který jeho autoři zhotovili známým i méně známým českým osobnostem v čele s Karlem Čapkem či Karlem Hynkem Máchou. „Myšlenka řádu vychází z poznání, že náš současný demokratický systém nepodporuje a většinou ani neuznává žebříček morálních a etických hodnot. Ty totiž nejdou uplatnit jako politický zisk,“ vysvětluje Karel Huněk, proč řád založil. A perlička, jeho spolupracovník doktor Stanislav Hošťálek je potomkem jednoho ze sedmadvaceti českých pánů popravených v roce 1621 na Staroměstském náměstí.

Z obrovské škály kladenských trampských kapel pozval Huněk na pondělí dvě.
Parta z Racandy se představila ve složení Radovan Kafka, Ivan Kšír, Fanda Pávek, Mirek Michálek a Mirek Frolík, Kamarádi Berounky zase vyrukovali na početné publikum s Jiřím Náprstkem (jeho syn hudebně doprovázel Waldemara Matušku v Americe), Jardou Marxem, Liborem Machem, Bohoušem Svobodou, Zdeňkem Henigerem a Standou Vejvarem.

Hráli krásně, zpívali tklivě i vesele. Jako u táboráku. A kdo je třeba na Berounce u Setonu v létě chytíte, chvíli zastavte a poslechněte si je. Nemusíte být ani tramp, aby se vám jejich hudba líbila.

Celý článek v PDF ke stažení ZDE